Historie obce

Dějiny obce Svojku z pamětní knihy (od r.1904)

V ústraní severozápadního výběžku okresu novopackého, po zelenavých stráních potůčku a v mírné kotlině, rozložena je osada Svojek.

Původně stával zde statek či dvůr založený Svojkem a nazýval se Svojkov-dvór (dvůr), z čehož vzniklo pak jméno Svojek.

Statek ten byl z počátku samostatný a teprve později patřil ke hradu Bradlci a Kumburku. Druhá část obce znenáhla vzniklé náležela však zprvu ke Kruhu a potom k Jilemnici. Ve vsi Kruhu stávala totiž také stará tvrz. Oldřich z Kruhu zemřel r.1415 a zapsal jmění své (dvůr poplužní v Kruhu s mlýnem a úroky ve Svojku) bratřím svým Jindřichu a Václavovi, mateři své Markétě a Heníkovi ze Svojku. Týž měl tedy v r.1415 ve Svojku svůj samostatný statek, kterýž s částí obce asi r.1402 připadl ke hradu Bradlci.

Jiřík z Valdšteina držel hrad Bradlec od roku 1510 až do roku 1532. Syn jeho Albrecht z Valdšteina dostal jej s uvedenou částí obce Svojku roku 1533. Ten v roce 1540 prodal Bradlec a ves Svojkov Mikuláši Trčkovi z Lípy.

Syn tohoto Vilém Trčka z Lípy připojil Bradlec ke Kumburku a nechal Bradlec úplně zpustnouti.
Po něm roku 1569 zdědil panství bratrovec Burjan Trčka z Lípy. Syn tohoto Jan Rudolf Trčka prodal r. 1607. Kumburk, zámek pustý Bradlec, ves Svojek atd. Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Syn jeho Albrecht Jan Smiřický, nejbohatší velmož český a přední účastník stavovského odboje, zemřel mlád již roku 1618. Ve správu všech jeho ohromných jeho statků uvázala se mladší sestra Markéta Saloména, provdaná za Jindřicha Slavatu, jako poručnice na mysli pomateného bratra Jindřicha Jiřího. Starší sestra Eliška Kateřina byla pro domnělé provinění v mládí vězněna na Kumburce. Vysvobodil ji odtud Ota z Vartemberka, jehož si za manžela zvolila, ale zahynula při výbuchu zámku jičínského dne 1.února r.1620. Po nešťastné bitvě bělohorské ujela Markéta Saloména Slavatová ze země s pomateným bratrem a synem svým.

Všechny rozsáhlé statky smiřické zabaveny byly roku 1621 královskou komorou, ale polovici jich pro sebe uchvátil Albrecht z Valdšteina, jako nejbližší příbuzný a vnucený poručník blbého Jindřicha Jiřího Smiřického.

Za Albrechta z Valdšteina byly obě části obce Svojku, tj. kumburská tuto uvedená a dále jilemnická spojeny. Jilemnická část patřila v té době rodu Křineckých z Ronova. Albrecht z Valdšteina, koupil ji, ale nezaplatil. Proto po smrti jeho roku 1634 byl statek jilemnický se vsí Svojkem navrácen Kateřině Křinecké z Ronova a dcerám jejím. Manželem Barbory Křinecké stal se Jan Vilém Harant z Polžic, syn proslulého pána peckovského Kryštofa Haranta z Polžic a ukoupil celé panství jilemnické. Zanechal 2 nezletilé syny Kryštofa Gotfrýda a Adolfa Viléma, jejichž poručnicí byla teta Rozina Harantová. R.1644 rozdělili se synové o panství a Adolf Vilém Harant dostal část Jilemnice a vsi Svojky aj. Syn tohoto František Pavel Harant z Polžic prodal statek jilemnický Ferdinandu Bonaventurovi hraběti z Harachu r.1701 a koupil za ně panství Krchleby u Čáslavě r.1703. František Pavel r.1728 zemřel bezdětek a s ním kdysi slavný rod Harantů z Polžic a Bezdružic vymřel docela.

Další majitel panství jilemnického Alois hrabě z Harachu zemřel r.1742 a nástupce jeho Bedřich August zemřel již r.1749.Syn tohoto Arnošt Quido z Harachu, v jehož rodu udržel se statek jilemnický až do dnešních časů, rozšířil ve zdejší krajině pěstování lnu. Za jeho vlády vydán byl od císaře Josefa II. r.1781 edikt toleranční o svobodě náboženské. V některých rodinách ve Svojku udržela se vzdor pronásledování víra podobojí a tu mnozí se ihned k víře evangelické přihlásili.

Obyvatelstvo Svojku živí se zděláváním polí a domác. tkalcovstvím. Mimo toho dochází mnoho občanů do továren v Libštátě. Řemeslníci a živnostníci jsou tu v malém počtu.

Jednotřídní obecná škola jest zde od r.1850 a dvoutřídní od r.1884. Školní budova postavena v r.1897 nákladem 12000 zl. První vyučování datuje se však již od r.1818 a poněvadž nebylo školní budovy, vyučovalo se po číslech. Z obce Bělé je sem přiškol. 22 domů.

Farou i poštou náleží obec Svojek k Libštátu. Vlakové spojení je skvělé, ježto ve vzdálenosti 3-4 km jsou 4 stanice (2 v Bělé, pak v Kruhu a v Libštátě.) Zato však obecní cesta je ve stavu špatném a občané již netrpělivě čekají na povolení stavby silnice.

K obci Svojku patří samoty : Lhota na Vrších, Petrovice, Dolce, Na žlábku a U lávky. Celá obec má rozlohy 319.57 ha. V roce 1900 čítala 75 domů a 478 obyvatelů. V roce 1910 čítala 75 domů a 417 obyvatelů. V roce 1921 čítala 75 domů a 342 obyvatelů. Již od roku 1882 jest v obci dobrovolných hasičů. Má k disposici dvou a čtyřkolovou stříkačku. V roce 1906 utvořil se při sboru divadelní odbor. Roku 1908 založena v obci hospodářsko - čtenářská beseda "Havlíček" pro Svojek a okolí, při níž zřízen dobytčí pojišťovací spolek. V roce 1910 postavena v obci dobytčí váha. Obecní hřbitov zřízen tu roku 1912. Roku 1919 zasazena "Lípa svobody." Od roku 1920 ustavena místní osvětová komise a zřízena obecní veřejná knihovna. Dne 10.července 1921 odhalen pomník, na němž 26 jmen vojínů ze Svojku a z přiškol. části obce Bělé, ve světové válce zahynulých, vyryto jest. V politickém rozvrstvení mají převahu republikáni (agrář.); mimo těch jsou tu komunisté (býv. soc. dem.) a lidovci. Poměr mandátů : 6 : 4 : 2. Při posledních obec. volbách shodly se politické strany již předem na společné kandidátce a tím odpadl volební boj v naší obci. To je i důkazem, že jmenované strany v obci celkem dobře se snášejí. Náboženská příslušnost podle posledního sčítání : 270 římských katolíků, 22 českobratrských evangelíků, 10 československých a 40 bez vyznání. Od okresního města Nové Paky je obec vzdálena 8 km a patří k němu politic, soudně, finančně a škols. úřady. Krajským soudem a finančním ředitel. přísluší do Jičína.

Napsal v lednu 1925 Ladislav Jebavý - obecný kronikář